Kapitoly článku
Alergie – Hlavní potravinové alergeny – Intolerance – Senzitivita
Jídlo nemusí přinášet jen pocit uspokojení. Někdy si před jídlem místo věty „Na tohle mám chuť” musíte říct „Tohle mi udělá dobře”. Toto pravidlo aplikujte zejména v případech, kdy máte podezření na potravinovou alergii nebo intoleranci při opakujících se potížích.
Potravinové alergie jsou velmi komplexní děje spojené s nepřiměřenou reakcí imunitního systému na určitou potravinu. Potravinové alergeny vyvolávají vedlejší reakce a projevy mohou být různé – od kožních reakcí, přes respirační potíže, až po anafylaktický šok.
Výskyt alergií je podmíněn nejen genetickou predispozicí, ale zároveň i životním stylem. Konkrétně největší roli hraje výběr nevhodných potravin či bezdůvodné dlouhodobé vyřazení určité potravinové skupiny (např. mléčných výrobků nebo obilovin). Dále může být na vině nadměrná hygiena, klimatické změny, nové potraviny na trhu nebo nadužívání léků.
Potravinovým alergiím lze předcházet delší dobou kojení novorozenců, minimálně šest měsíců plného kojení. Ohledně prevence potravinových alergií je důležité, aby už během těhotenství matka dbala na správnou výživu, co nejnižší konzumaci léků a eliminaci potenciálně silných alergenů.
Jaký je rozdíl mezi pravou alergií a intolerancí?
Alergie
Imunologická alergie se dá, na rozdíl od intolerancí, celkem snadno diagnostikovat.
Alergie je imunitně podmíněná reakce našeho organismu na faktory z vnějšího prostředí – potraviny (nebo obsažené bílkoviny), pyl, hmyz, léky, zvířecí srst.
Náš imunitní systém tyto faktory považuje za škodlivé, proto zareaguje tvorbou protilátek imunoglobulinů E (IgE), aby chránilo organismus před potenciálním nebezpečím.
Pro zjištění, zda máte alergii na danou potravinu, je potřeba vysledovat reakce organismu nebo si nechat udělat testy u lékaře na alergologii nebo imunologii. Projevy těla jako otoky hrdla, svědění v dutině ústní, mdloby, fleky a vyrážky na těle, zhoršené dýchání, kopřivka, otok očí, slzení, smrkání, mohou značit alergickou reakci.
Alergie se projeví okamžitě – maximálně v pár minutách po setkání s alergenem a vy tak víte ihned, co vám pravděpodobně vadí a čemu se máte obloukem vyhýbat.
Pro určení správné diagnózy je nezbytná i rodinná anamnéza. Důležitý je také údaj o množství pozřené potraviny a o časovém rozmezí mezi požitím potraviny a nástupem příznaků.
Hlavní potravinové alergeny
Za alergen se může považovat téměř každá složka potravy. Vlastnosti dané potraviny se mohou měnit v důsledku tepelné úpravy, takže alergii může vyvolat například jen potravina v syrovém stavu. Ryby, mořské plody a ořechy se řadí mezi nejzávažnější alergeny a dětem do tří let věku by se neměly podávat. Potravin, způsobujících alergie, je celá řada:
- kravské mléko
- vaječný bílek
- obiloviny (pšenice, žito, ječmen, oves)
- arašídy, stromové ořechy
- sója
- mořské plody a jiné.
Intolerance
Slovo intolerance je používáno ve více významech:
1. Pojem intolerance se používá, pokud se jedná o jakoukoliv nežádoucí reakci organismu na určitou potravinu. Organismus buď potravinu či její složku neumí strávit nebo je přecitlivělý imunitní systém.
2. Pojem intolerance se dále používá v případech, kdy je v organismu nedostatečná enzymatická výbava či úplná absence enzymu pro trávení určité potraviny / skupiny potravin.
V případě enzymatické nedostatečnosti či absence enzymu organismus nemá mechanismus, kterým je schopen potraviny rozštěpit (strávit) a vstřebat. Pojídání těchto potravin pak dělá v organismu neplechu v podobě trávicích obtíží.
Nejčastější intolerancí je tzv. laktózová intolerance, kdy dochází k nedostatečnému štěpení mléčného cukru laktózy na monosacharidy glukózu a galaktózu, které pak nemohou být vstřebány přes střevní stěnu do krevního oběhu a využity buňkami jako zdroje energie. Za štěpení mléčného cukru v lidském těle odpovídá enzym laktáza. Produkce enzymu laktázy přirozeně klesá s věkem. V dospělosti až 50 % lidí není schopno laktózu strávit, proto se konzumace mléka u starších osob nedoporučuje. Většina lidí s laktózovou intolerancí snese bez problémů malé množství mléka do kávy, ale po vypití celé sklenice mléka by u nich nastaly potíže. Mléčné produkty s nižším obsahem laktózy jsou například zakysané výrobky, tvrdé vyzrálé sýry typu parmazán, čedar, gouda nebo eidam či “bezlaktózové” výrobky, do nichž je přidáván enzym laktáza a snáz se tak tráví.
Pokud není laktóza správně strávena, nemůže se rozložit na monosacharidové jednotky a namísto toho prochází trávicím traktem v nezměněné podobě a působí nadýmání, dyskomfort ve střevech a průjmy – někdy až vodové, napěněné stolice.
Senzitivita
V případě senzitivity (přecitlivělosti) reaguje imunitní systém oproti alergiím jinými protilátkami. Nežádoucí reakce organismu nepřichází ihned (na rozdíl od setkání s alergenem), ale mnohdy až hodiny či dny po konzumaci, a proto je někdy obtížné vystopovat její příčinu. Symptomy mohou být podobné jako u alergií či intolerancí – zhoršené trávení, problémy se stolicí, neschopnost koncentrace, ekzém, zhoršená pleť, slabost, bolest hlavy.
Ať už se jedná o alergii, intoleranci či senzitivitu, pokud máte nějaké příznaky nebo podezření, že vám určitá potravina dělá problémy, je potřeba tuto složku ze stravy na nějaký čas vyřadit. Pomocí tzv. eliminační diety, která by měla trvat minimálně 3 – 4 týdny, vysledujete reakce svého těla na vysazení problematických potravin. Následně je můžete zkoušet postupně (po malých dávkách) do stravy opět zařazovat. Některé potraviny se vám může podařit znovu zařadit již bez nežádoucích reakcí. Stravování je skutečně natolik individuální, že například i tělu tolik důležitá vláknina obsažená v zelenině, může v některých případech působit velké potíže.
Stoupající prevalence alergických onemocnění je globálním problémem, podobně jako obezita. Výrazný nárůst alergií ukazuje na vliv životního prostředí a měnící se životní styl, zejména v kontextu se sníženou pohybovou aktivitou a nadměrnou konzumací průmyslově zpracovaných potravin.
Přidejte komentář